Vnitřnosti

Bojím se co je v mojí hlavě ..ale to je v pořádku - být tak nějak zlomený.. už jsme si na to nějak zvykli na vše co se nám děje na ty černé díry v ružové řece, jejichž hloubku neodhadnete nebo alespon nechcete a doufáte- stále je v nás víra v dobro snad nám vesmír někdy vrátí vše co jsme ze sebe vydali jen pro pocit že se to má.. stále ztrácíme pocity a nastupují nové.. ale žádné z těch mých ještě nebyli pochopeny(když už tedy vyjdou na povrch) , proto je nechávám ztracené..vryté někde do zdí uvnitř mé tělesné schránky

Plakala. Vzdálila se. Vrátila se. Snášela všechna příkoří. Nakonec se sama zaživa pohřbila v propadlišti ženského smutku.

Osvícení

nadpřirozenost.. rozpíná se pod podlahou svíranou papírovými zdi ! ( tyto zdi značí svět)a  víme to, cítíme to, že je zde něco špatně..  jsme jen "okrajem", ale bez něj by kruh nebyl kruhem.. jsme tedy více než středem! mužeme změnit svět .. mužeme vlastně vše.. ale cesta v opačném proudu je natolik složitá že možná bude lepší sednout si do kartonové krabice a nechat se ozařovat pouliční lampou, která nám možná dodá osvícení!


Ale tentokrát sama naše přítomnost bude těžká urážka..

Slzy znamenající jinovatku pro střed pyramidy ( úhel pohledu)

Nevysloveno

Její odpovědí byl vždy úsměv, však nikdo v něm nic nehledal a nechal plout její nesmírný zmatek vzduchem. 

-a dívá se na svět rozšířenými zorničkami lesknoucí se strachem

Síla myšlenky

zamkni les a pojd..na konci dne ..vše co máme je zmatekCHAOS-pluju potápím se .. jsem nebe-jsem vším co jsem kdy chtěla..kaktus,ananas..POHLCENO..ztracená myšlenka a osobnost ..nemužu to vystát prominte..jsem pouhou tečkou na konci věty ..proč? ztracená iluze.. kdyby životy jiných nezávisely na těch našich vše by ztratilo svuj vyznam- uklidnění nebo znepokojenost? DĚTI PLÁČOU